portréty

Ve znamení sebeobjevování, sebepřijetí a sebelásky

Tvořím-li s někým jeho fotoportrét, všechno se točí kolem jedné otázky: Kdo jsem? Týká se samozřejmě člověka, kterého fotím, a společně s ním na ni hledáme odpověď. Celý postup je možné také obrátit a při focení objevovat vaše skryté nebo neobvyklé tváře a podoby. Finále je pak ale hlavně na vás: pohlédnout sám sobě na fotce do tváře, zkusit svoji podobu přijmout a ideálně se do toho kousíčku sebe sama, který fotografie představuje, také zamilovat.

Do tajného alba, na zeď v obýváku nebo klidně na hrnek

Je naprosto v pořádku schovat si svůj portrét pouze k osobním potřebám, kouknout se na něj jednou za čas nebo jej mít někde v soukromí domova na očích každý den. Stejně tak ho můžete nechat pěkně zazářit a potěšit třeba přítele či přítelkyni k narozeninám tričkem, hrníčkem nebo jakýmkoli jiným předmětem s vaší tváří a výrazem, který má nejradši.

Už přemýšlíte o tom, kdo jste? S hledáním odpovědí vám ráda pomůžu. Napište mi.